Časopis KOM

Výzkumné články

Zliatiny na báze Cu-S a ich korozne vlastnosti
Lukáč I. a spol.
1997, 41 (3), 50–53

Citace (ACS): Lukáč, I.; et al. Zliatiny na báze Cu-S a ich korozne vlastnosti. Koroze a ochrana materiálů 1997, 41 (3), 50–53.

Citace (ISO): Lukáč, I.; et al. Zliatiny na báze Cu-S a ich korozne vlastnosti. Koroze a ochrana materiálů 1997, vol. 41, no. 3, p. 50–53.

V práci sú uvedené fyzikálně a korózne vlastnosti zliatiny Cu-S a ich porovnanie s vlastnosťami elektrolyticky vyrobenej medi. Bolo zistené, že legovaním sírou nedošlo k zhoršeniu koróznych vlastnostií zliatiny Cu-S.
Vliv fázového složení na pasivovatelnost dvoufázové korozivzdorné oceli 03Cr22Ni5Mo3N
Procházka L. a spol.
1997, 41 (3), 54–55

Citace (ACS): Procházka, L.; et al. Vliv fázového složení na pasivovatelnost dvoufázové korozivzdorné oceli 03Cr22Ni5Mo3N. Koroze a ochrana materiálů 1997, 41 (3), 54–55.

Citace (ISO): Procházka, L.; et al. Vliv fázového složení na pasivovatelnost dvoufázové korozivzdorné oceli 03Cr22Ni5Mo3N. Koroze a ochrana materiálů 1997, vol. 41, no. 3, p. 54–55.

článek pojednává o vlivu fázového složení (cca 35-65% feritu) na pasivovatelnost dvoufázové feriticko-austenitické korozivzdorné oceli typu 30Cr22Ni5Mo3N (ČSN 17 381). Pasivovatelnost byla hodnocena z hlediska pasivačních potenciálů a příslušných proudových hustot měřených potenciodynamických křivek a v prostředí 0,5 mol l-1 H2SO4 + 0,01 mol l-1 KSCN při teplotě 20°C. Bylo zjištěno, že obsah feritu nemá výraznější vliv na pasivační potenciály avšak bylo prokázáno minimum proudových hustot při cca 45 až 50% feritu, což odpovídá optimálnímu strukturnímu stavu z hlediska mechanických vlastností.
Korozní odolnost superaustenitické oceli v suspenzi chloridu hořečnatého
Prošek T. a spol.
1997, 41 (3), 56–58

Citace (ACS): Prošek, T.; et al. Korozní odolnost superaustenitické oceli v suspenzi chloridu hořečnatého. Koroze a ochrana materiálů 1997, 41 (3), 56–58.

Citace (ISO): Prošek, T.; et al. Korozní odolnost superaustenitické oceli v suspenzi chloridu hořečnatého. Koroze a ochrana materiálů 1997, vol. 41, no. 3, p. 56–58.

Byla sledována korozní odolnost superaustenitické oceli v nasycených roztocích chloridu hořečnatého při teplotě 25°C i za podmínek sníženého pH a erozního působení krystalů MgCl2. Korozní rychlost oceli byla stanovována elektrochemicky na základě měření polarizačního odporu. Bylo zjištěno, že materiál je v uvedeném prostředí velmi dobře korozně odolný v široké oblasti pH. Z naměřených polarizačních křivek vyplývá, že ocel koroduje mimo oblast pasivity s kyslíkovou depolarizací.