Bulletin AKI

Přehledové články (review)

FUNKČNÍ CHROMOVÁNÍ V „COVIDOVÉM“ OBDOBÍ
Ing. Ladislav Obr, CSc.

1.   Úvod

     Počátky technologie chromování se datují do poloviny 19. století. V letech 1848–1849 se to poprvé podařilo Junotovi de Bussymu, a tak byl odstartován pomyslný „souboj“ vědců v oblasti vývoje galvanického vylučování chromu.

Přestože od začátku průmyslového využití chromování (Finkův patent v roce 1920) uplynulo více jak 100 let, není mechanismus vylučování chromu zcela objasněn. Používaný oxid chromový se ve vodě rozpouští na kyselinu chromovou. Chromanové anionty nezůstávají v roztoku v této jednoduché formě a částečně přecházejí v polychromany. Z těchto roztoků se nedaří elektrochemicky přímo vyredukovat kovový chrom a k jeho vyloučení dochází až po přidání určitých typů látek – katalyzátorů. Tyto umožní a urychlí průběh vylučování chromu, ale nespotřebované zůstávají ve své původní formě v roztoku a znovu se zúčastní dalšího vylučování. Jejich spotřeba se prakticky omezuje pouze na výnos. Volba těchto katalyzátorů se ukázala být klíčovým momentem k dosažení vysoké kvality a výhodné ekonomiky v technologii funkčního chromování.

2.    Funkční chromování

     Chromovací lázně se dělí podle účelu na lázně pro dekorativní chromování, pro speciální chromování a pro funkční chromování. Nosnou a základní složkou chromovacích lázní je oxid chromový. U funkčního chromování se jeho koncentrace pohybuje v rozmezí 200–300 g.l-1. Optimální koncentrace je 250 g.l-1, neboť při této koncentraci je nejvyšší katodový proudový výtěžek. Snaha snížit výnos šestivalentního chromu do odpadních vod a pohybovat se v koncentracích oxidu chromového v rozmezí 150–200 g.l-1 si vynutila nové typy katalyzátorů, které však v provozní praxi neměly úspěch.

Katalyzátory jsou velice důležitou složkou chromovacích lázní. Jejich správná volba a následně jejich koncentrace výrazně ovlivňují chod a ekonomiku lázně. Bylo zjištěno, že primárním katalyzátorem jsou sírany, které se do lázně přidávají ve formě kyseliny sírové. Je paradoxní, že i znečistění používaného oxidu chromového sírany vlastně působí katalyticky.

Mimo sírany mají katalytický vliv jednoduché fluoridy a také komplexní soli obsahující fluoroboritanový nebo fluorokřemičitanový aniont. Přítomnost těchto látek v lázni sice zvýší katodický proudový výtěžek, ale také výrazně zvýší agresivitu elektrolytu vůči základnímu materiálu. Dochází ke zvýšenému rozpouštění železa do chromovací lázně a tím postupně k jejímu znehodnocování. Navíc nárůstem znečistění lázně balastními kovy dochází ke zvyšování svorkového napětí a tím zvýšené spotřebě elektrické energie.

Dlohodobým a stále nejrozšířenějším trendem v oblasti vývoje katalyzátorů jsou organické sekundární katalyzátory. Jedná se především o alkyl sulfonované kyseliny a jejich deriváty. Jsou používány v kombinaci s primárním katalytickým účinkem síranů. Počátek jejich používání lze datovat ke konci 70. let minulého století. Jako první je do svých lázní použila firma M T Chemicals a později také LPW. Jejich aplikace znamenala výrazný posun v technologii funkčního chromování. Došlo k dalšímu zvýšení katodového proudového výtěžku, možnosti použití teploty při chromování až na 80 ºC, možnosti použití katodové proudové hustoty až 100 A.dm-2, aniž by došlo k napalování vylučované vrstvy chromu. Vůči základnímu materiálu, se na rozdíl fluoridových katalyzátorů, chová neagresivně. Chromovací elektrolyty obsahující organické katalyzátory tvoří v současné době absolutní špičku v technologii funkčního chromování.

3.    Výhled do budoucna

     Samotný proces tvrdého chromování má jak řadu výhod, tak i určitého omezení. Mezi výhody patří téměř dokonale zvládnutá technologie, jednoduché provozní zařízení, jednoduchá analytická kontrola procesu zvládnutelná v provozních podmínkách bez použití náročného analytického vybavení, dokonale zvládnutá technologie likvidace odpadních produktů (odsávaná vzdušina, odpadní vody, vyčerpané a znehodnocené koncentráty a kaly)  a poměrně nízké pořizovací a provozní náklady.  Určitým nedostatkem procesu je nižší proudová katodická účinnost, která se u klasických chromovacích elektrolytů pohybuje v rozmezí 10 – 14% a u elektrolytů nejnovější generace pak v rozmezí 24 – 28% a z hlediska porovnání k ostatním galvanickým procesům, patří skutečně k nízkým účinnostem.

Snaha do „bezhlavého“ zajišťování ekologizace používaných technologií a jejich nahrazování novými „ekologickými“ technologiemi „ať to stojí cokoliv“, se mimo jiných zaměřila i na technologii funkčního chromování. V blízké budoucnosti lze očekávat velmi silné restrikce ke sloučeninám obsahující šestivalentní chrom z důvodu svých toxických vlastností. Nařízení CLP v příloze VI klasifikuje oxid chromový jako karcinogen kategorii 1A (s H350) a mutagen kategorii 1B (s H340). Kromě toho přeloženo do „češtiny“ také je například značně akutně toxicky jak při požití, při styku s kůží ale i při vdechování, dále může způsobit podráždění kůže, očí a trávicího traktu (nařízení uvádí i poleptání). Způsobuje senzibilizaci kůže, tj. například ekzémy. Může způsobit také senzibilizaci při vdechování, tj. vyvolat astma, jako nemoc z povolání apod. A v neposlední řadě je zde určité podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo možný účinek na specifický cílový orgán. Zpráva o posouzení rizik I.05.16 ECHA zmiňuje významný počet rizik negativního dopadu sloučenin šestivalentního chromu na lidské zdraví.

4.            Jednotlivé možnosti řešení

     Jako u většiny problémů i zde je několik směrů řešení. Jako zásadní jsou považovány tři následující:

-  Zrušit technologii funkčního chromování a nahradit ji jinou technologií, splňujících vlastnosti funkčního chromu, včetně ekonomických parametrů, která nebude obsahovat chrom a splní ekologické požadavky

-    Navrhnout a zavést jinou technologii funkčního chromování a to bez solí šestivalentního chromu

-    Navrhnout a realizovat ve výrobě taková technická opatření, aby nedocházelo ke kontaktu lidského organismu se sloučeninami šestivalentního chromu

4.1.   Negalvanické technologie

     Mezi nové technologie, které by mohly v budoucnosti nahradit galvanické funkční chromování, se mohou počítat procesy napařování, naprašování, iontová nitridace a galvanické pokovení kompozity na bázi niklu.

Relativně velký potenciál k náhradě funkčního chromování mají žárově stříkané povlaky. Problematika náhrady žárově stříkanými povlaky je v posledních letech intenzivně studována, o čemž svědčí celá řada publikací i probíhajících projektů zabývajících se touto problematikou, ale na druhé straně díky konkurenčnímu prostředí je velice obtížné a téměř nemožné získat podrobnější informace.

Největší úsilí je pozorováno především v leteckém průmyslu, kde se zabývají náhradou tvrdého chromování na součástech letadel. V současné době se již provádí letové zkoušky s letadly osazenými žárově stříkanými díly, které byly dříve tvrdě chromovány, a do budoucna dokonce uvažuje o úplné náhradě tvrdého chromování při opravách všech letadel. Řada dalších společností  řeší problematiku náhrady tvrdého chromování pro součásti plynových turbín.

Výzkum v této oblasti je také sponzorován různými národními ministerstvy obrany a je zaměřen především do leteckého a zbrojního průmyslu. V podstatě všechny výše zmíněné projekty upřednostňují ze všech technologií žárových nástřiků metodu HVOF (High Velocity Oxygen Fuel). V České republice se problematikou náhrady tvrdého chromování HVOF stříkanými povlaky zabývá společnost Škoda Výzkum a to v rámci projektu Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož náplní je hodnocení tribologických vlastností a vytipování vhodných materiálů povlaků pro aplikace náhrady tvrdého chromování.

Za důležitou výhodu HVOF stříkaných povlaků v porovnání s tvrdým chromováním lze považovat možnost materiálové volby, lepší otěruvzdornost, korozní a únavové vlastnosti, hustější povlaky bez povrchové sítě trhlin, rychlost depozice a nezávislost na základním materiálu díky mechanickému zakotvení stříkaných povlaků jiným způsobem.

Tyto nové technologie jistě v budoucnosti mohou znamenat významné řešení této problematiky, na druhé straně znamenají značně vysoké investiční náklady a k současné technologii funkčního chromování i značně vyšší provozní náklady a odborně připravené pracovníky. Z reálného pohledu, to však nejsou technologie, které by mohly plně nahradit funkční chromování během 2 až 4 roků.

4.2. Technologie „třívalentního“ chromování

     K případnému řešení se může nabízet zavedení funkčního chromování z roztoků solí třívalentního chromu, jako tomu je u dekorativního chromování. Na rozdíl od dekorativní technologie, která má stále mnoho provozních nedostatků a potíží, má technologie funkčního chromování celou řadu výrazně odlišných potřeb a požadavků na vyloučenou vrstvu chromu. Kovový chrom nelze přímo vylučovat z vodných roztoků solí Cr3+. Je nezbytnou nutností použití komplexotvorných  činidel a to i značně vysokých koncentrací, až 700 g.l-1. V těchto roztocích solí třívalentního chromu nelze anodicky leptat a je nutno zvolit jiný, v galvanovnách klasický, způsob předúpravy. Na olověných anodách dochází k oxidaci Cr3+ na Cr6+ a nelze tudíž tento typ anod použít. Vylučovaný povlak neobsahuje mikrotrhliny, jak je běžné u klasické technologie, nýbrž makrotrhliny a je nutné k požadované korozní odolnosti použít navíc další protikorozní povlak. Životnost nových elektrolytů na rozdíl od klasických je velice nízká a je nutné je často vyměňovat.

Při porovnání klasické technologie s novou, třívalentní, technologií, je na první pohled vidět zásadní rozdíl ve složení pracovních elektrolytů:

Klasická s Cr6+                                                                „Nová“ s Cr3+

Kyselina chromová                                                           Chromitá sůl

Kyselina sírová                                                                 Komplexní činidlo           

(sekundární katalyzátor)                                                   Pufr

Přísady

Olověné anody                                                                 Inertní anody

K dříve již prezentovaným dvěma variantám „nové“ technologie, byla publikována další, třetí.

„Cr3+„ chromování - varianta 1                                                            „Cr3+„ chromování - varianta 2

Technologický postup                                                                                Technologický postup

Odmaštění                                                                                                Odmaštění

Moření                                                                                                       Elektrolytické odmaštění

Elektrolytické odmaštění A/K                                                                     Moření (HCl)

                                                                                                                  Chemické niklování

                                                                                                                  (3-30 min.,1-10 µm, 90 oC)

Předniklování                                                                                             Chromování

Pololesklý nikl                                                                                            Tepelné vytvrzení  (700 oC, 30 min.)

                                                                                                                    Aktivace niklu                

Chromování                                                                                                Leštění  ( Ra < 0,2, sjednocení bar. odstínu)

 

„Cr3+„ chromování - varianta 3

Technologický postup

Odmaštění

Moření

Elektrolytické odmaštění

Aktivace

Chemické niklování 30 µm, nebo sulfamátové niklování 15 µm

Chromování

Jemné broušení, nebo leštění ( Ra < 0,15, sjednocení barevného odstínu)

 

Jak je vidět, tak i nejnovější loňská varianta (č.3), je velice podobná předcházejícím. Mimo velice blízké technologie, mají z velké části i stejné nároky na výrobní zařízení. Tyto lze takto stručně shrnout:

•             vyžadují složitější provozní zařízení, včetně zařízení pro kompletní předúpravu

•             technologicky jsou náročnější na obsluhu a její odbornost

•             vyžadují automatizaci (dávkování, regulaci technologických parametrů)

•             technologie není vhodná pro kusovou výrobu, zvláště pro větší díly

4.3.  Robotizace a automatizace stávající technologie

     Další možností je realizace dostatečné automatizace, aby obsluha při funkčním chromování prakticky nepřišla do kontaktu se sloučeninami šestivalentního chromu. V období průmyslové revoluce a zavádění programu Průmysl 4.0, to není nereálná představa. V současné době již není třeba rozpouštět pevný oxid chromový při přípravě a doplňování pracovního elektrolytu. Běžně je dodáván roztok 750 g CrO3.l-1 a doplňování lze provádět dávkovacími čerpadly. Také není nutné ručně čistit pasivované anody od chromanu olovnatého, který se v průběhu chromování vylučuje na anodách a po určité době, řádově 1 – 3 x ročně, je nutné ho odstranit. Komerčně jsou dodávané přípravky, které tento chroman chemicky odstraní. K dispozici jsou do chromovacích lázní běžně dostupně tenzidy, které výrazně snižují povrchové napětí elektrolytu a tím sníží úlet aerosolu lázně až o 90%. Již dnes v řadě podniků a provozů pracují chromovací linky v automatickém režimu v plně uzavřeném prostoru uprostřed obráběcích dílen, aniž by jakkoliv narušovaly pracovní prostředí těchto provozů. Hlavní nebezpečí sloučenin šestivalentního chromu na lidský organismus bylo v kontaktu s roztokem elektrolytu a to jak kontaktem s kůží, tak vdechováním aerosolu a vdechováním prachových částic těchto sloučenin. Námitku a co těch 10% aerosolu, které se dostanou do odsávacího systému? Ty lze prakticky 100% zachytit v adsorberu formou např. alkalické vypírky. Vyvést odsávanou vzdušinu přes adsorber je dnes běžnou záležitostí a plně využívanou i při jiných technologiích. Více jak 100-leté zkušenosti s používáním klasické technologie funkčního chromování dalo možnost tuto technologii dokonale zvládnout za velmi výhodných ekonomických parametrů.

5.  Závěr

     Závěrem se tudíž naskýtá otázka co zvolit a k čemu se přiklonit. Zvolit nové netradiční technologie, které nepoužívají sloučeniny chromu, ale které vyžadují značné investiční náklady, nutnost širokého zajištění odborných pracovníků na všech stupních výroby? Technologie, která je zatím v plenkách a neumožňuje brzkou realizaci? Možná na část výroby bude v budoucnosti vhodná a bude žádoucí na této variantě pracovat.

Nebo zvolit variantu s použitím solí třívalentního chromu k vylučování chromového povlaku i za cenu vysokých investičních nákladů na zařízení? Nutnost realizovat mimo chromovou vrstvu současně i jinou protikorozní vrstvu, jelikož vyloučený povlak chromu nemá prakticky žádnou korozní odolnost? Provozovat podstatně složitější a náročnější technologii na automatizaci při současné nutnosti vysoce odborného obsluhujícího personálu?

Nebo si uvědomit, že lze stávající, levnou, dokonale zvládnutou technologii, prověřenou 100 roky provozování, doplnit o relativně dostupnou automatizaci se zavedením robotizovaných pracovišť a prakticky dokonale ochránit obsluhující personál od negativních účinků sloučenin šestivalentního chromu na lidský organismus?

Nutno dodat, že jsou to složité otázky rozhodování o správné volbě, zvláště v tomto období, když je celosvětově ekonomika ohrožena pandemii Covidu 19 a dochází ke značnému snižování HDP v celé řadě zemí, prakticky všech zemí naší planety.

Lze si jenom přát, aby tento technický problém řešili a hlavně rozhodovali fundovaní odborníci. Aby se nestalo, jako v mnoha minulých případech, že se řešení odborných problému „chytili“ politici a zájmové politické, či jiné neodborné skupiny a podle toho vypadal i výsledek řešení. Kéž bychom se aspoň v tomto případě chovali „normálně“.

Informace o konferencích

Cena za nejlepší bakalářskou nebo diplomovou práci za rok 2020/2021
Kouřil Milan

Asociace korozních inženýrů (AKI) vpisuje další ročník soutěže o Cenu Asociace korozních inženýrů za nejlepší závěrečnou práci v oblasti koroze. Cena je určena pro absolventy bakalářského a magisterského stupně vzdělávání v oboru koroze a protikorozní ochrany, kteří v daném akademickém roce obhájili závěrečnou bakalářskou nebo diplomovou práci se zaměřením na korozi kovů nebo protikorozní ochranu. K hodnocení jsou přijímány práce zabývající se studiem korozních mechanismů, korozními problémy ve všech oborech lidské činnosti (stavebnictví, strojírenství, automobilový průmysl, chemický průmysl, potravinářství, ochrana kulturních památek ad.), postupy protikorozní ochrany (organické povlaky, katodická ochrana, povrchové úpravy, inhibitory, vývoj korozně odolných slitin ad.) a ekonomickými aspekty ochrany materiálů.

Cílem ocenění je motivovat studenty i jejich školitele k přípravě kvalitních a přínosných závěrečných prací řešících aktuální korozní problémy, a to jak v praktické, tak i teoretické rovině.

Tradice zůstala – formát se změnil, aneb ohlédnutí za právě skončeným 54. Aktivem galvanizérů.
Ladislav Obr

Bylo první pracovní úterý měsíce února 2021 a v sále jihlavského hotelu Gustav Mahler právě začal 54. Aktiv galvanizérů… tak by asi začínalo ohlednutí za právě skončeným galvanizerským aktivem v normálních časech. Ovšem časy se změnily a navštívil nás Covid 19 a ten způsobil, že vše neprobíhá na v minulosti „postavených kolejích“. Nejinak tomu bylo i s 54. Aktivem galvanizérů.

Když na konci prázdnin loňského roku začal přípravný výbor organizovat letošní ročník, tajně doufal, že situace umožní 54. Aktiv připravit v běžném formátu. Současně však počítal i s variantou neosobního setkání a jak se později ukázalo, byla to jediná reálná možnost Aktiv uskutečnit a to formou webináře. Pro letošní jednání 54. Aktivu galvanizérů vypsal přípravný výbor nosné téma

Povrchové úpravy v „ Covidovém období „

Záměrem bylo jako v minulých letech, tak i v letošním složitém období, dát možnost firmám prezentovat své výsledky v oblasti nových technologií, nových technologických postupů a představit prostřednictvím prezentací svoje nové výrobky. Na letošní 54. Aktiv galvanizérů, 1. Webinářský, bylo přihlášeno 18 odborných přednášek a příspěvků. Cílem přípravného výboru bylo všechny prezentované příspěvky a přednášky otisknout ve sborníku, který má evidenci ISBN a je tak součástí materiálů řady knihoven a institucí i mimo ČR. Letošní sborník byl vydán pouze v elektronické formě a obdržel ho každý registrovaný účastník.  Veškeré náklady na letošní akci, včetně sborníku uhradila ČSPÚ a po účastnících nebylo vyžadováno žádné vložné.

S trochou nervozity ale s vírou, že se vše zdaří, byl dne 2.2.2021 přesně v 10 hodin středoevropského času prezidentem společnosti slavnostně zahájen 54. Aktiv galvanizérů a 1. Webinářský. Po celé jednání bylo aktivně připojeno prostřednictvím aplikace „teams“ 84 až 87 účastníků.

Úvodní odbornou přednášku přednesl na téma „Povrchové úpravy pro vodíkové technologie“ doc.Paidar z VŠCHT Praha. Nastínil, co a jaké úskalí čeká na povrcháře s přechodem na vodíkové technologie. Následoval příspěvek autorů Vrbata a  Ing.Klápště z firmy Neurogal s.r.o., který představil současný trend digitalizace a s ní související automatizaci a její reálné nasazení v galvanickém průmyslu. Na praktickém případu byla představena schopnost strojů, zařízení, sensorů a lidí navzájem komunikovat pomocí datových sítí a následně možnost operátora provádět podložená rozhodnutí na základě přístupu ke všem relevantním informacím, které jsou k rozhodnutí potřebné. Jaká úskalí přináší na litině zinkování a pokovení slitinou zinek-nikl přiblížil Ing. Goliáš z firmy Schlötter Galvanotechnik.

„Inovace v protikorozních úpravách“ bylo nosným tématem příspěvku Ing. Žabky a Ing.Bedrníka z Ga Profi Trexu, s.r.o. Autoři se zaměřili na stávající nároky automobilového průmyslu v oblasti pokovení slitinou zinek-nikl a způsob jejich řešení. “Atotech a nové možnosti“ bylo téma přednášky T. Hejla a Mgr.Bodláka z firmy Atotech CZ, a.s. Představili řadu nových přípravků a technologií, které tato firma zákazníkům nabízí.

S velkým očekáváním a značným zájmem připojených účastníků byl následující příspěvek Ing. Pekaře z firmy Donauchem s.r.o.,  na téma „DURATRI® 240 - Nový patentovaný postup tvrdého chromování bez obsahu Cr6+“ Opět se jednalo o možnosti vylučování funkčních povlaků chromu z lázní obsahujících pouze soli Cr3+. Jak se v průběhu přednášky ukázalo, jednalo se o podobné vyloučení chromové vrstvy jako u již dříve publikovaných technologií. Také i v tomto případě vyloučený chromový povlak má velice nízkou korozní odolnost a je před chromováním nutné provést galvanické niklování ze sulfamátové lázně, aby byla zajištěna dostatečná korozní ochrana. Příspěvek byl pouze přednesen, neboť firma nedodala text k otištění ve sborníku.

Vše, co obnáší technologie stříbření bylo předmětem následujícího příspěvku Ing. Vomáčky z firmy Schlötter Galvanotechnik. Autor se zabýval celou šíří technologie od bezproudových lázní a jejich využití např. v bižuterním průmyslu nebo výrobě vánočních ozdob. Následoval přehled různých typů galvanických lázní a opět oblasti jejich využití.Poslední přednáška dopoledního bloku „Korozní odolnost anodických povlaků na slitinách hliníku – využití organických kyselin a dalších aditiv“ autorů Bc.Záliš a E.Šrámková z VZLÚ, a.s., se zabývala vyhodnocením korozní odolnosti anodických povlaků na slitině Al6061-T6.

Z důvodu nemoci byla z programu vypuštěna přednáška Ing.Szelaga z firmy Pragochema s.r.o.. Autor však přednášku dodal v písemné podobě a je součástí vydaného sborníku.

Po krátké polední přestávce bylo zahájeno odpolední jednání aktivu příspěvkem Ing. Chvátal z  Katko s.r.o.. Autor se zabýval vhodností filtračních zařízení na filtraci horkých lázní v galvanotechnice. Pro jednotlivé aplikace doporučil vhodné typy filtrů, tak i odpovídající filtrační náplně. „Čerpadla a filtrační zařízení v procesu povrchových úprav“ a „Odželeznění oplachových vod v procesu žárového zinkování“ bylo tématy příspěvku Mgr. Klementa z firmy  KV Pumps s.r.o.. Představil celou škálu možných čerpadel a filtrů, které lze pro různé technologie použít v provozech povrchových úprav. V závěru se zabýval modulovým zařízením na odželeznění oplachových vod.

Na závěr odpoledního bloku jednání měla být přednesena přednáška Ing. Čepeláka, firma  Ekomaziva s.r.o., kde měl představit dodávané pomocné materiály a zařízení dodávané firmou pro povrchové úpravy. Bohužel se autorovi nepodařilo zprovoznit svoji prezentaci, ta byla přesunuta na další dopoledne a program prvního dne byl ukončen.

Stalo se již nepsanou tradicí, že na našem setkání pravidelně morálně oceňujeme ty z nás, kteří se zasloužili o rozvoj našeho krásného a námi nevyměnitelného magického oboru, oboru povrchových úprav. S ohledem na neosobní formu Aktivu, bylo ocenění osobností pro letošní rok nevyhlášeno a věříme, že se uskuteční příští rok v rozšířené formě.

Následující den, 3.2. opět v 10 hodin dopoledne byl zahájen další blok odborných příspěvků. Jako první vystoupil Ing. Fuka, Techneco s.r.o.,  s přednáškou na téma „Alternativní zdroje oplachových vod“. Cílem příspěvku bylo ukázat na možnosti úspory oplachových vod a možnosti nových, netradičních zdrojů vody. Zařízení pro regeneraci kyseliny sírové “CRYSTAL” představil Ing. Jozef Šiška z HIGHLUB s.r.o.. Popsal činnost zařízení a uvedl výhody, které provoz této technologie přináší, zvláště pak ekonomický a ekologický efekt. Jak snížit objem odpadních vod bylo téma příspěvku Ing. Holoubka z firmy Kovofiniš, a.s., který představil možná technická řešení této problematiky. Bohužel ani tuto přednášku nedodali autoři k otisknutí do sborníku.

Používání látek vzbuzující obavy (SVHC) bylo tématem velmi zajímavého příspěvku Ing. Taitlové z  MEDISTYL s.r.o.. Téma REACH a vše co s ním souvisí v oblasti povrchových úprav, bývá velice často diskutované. Pro řadu provozovatelů galvanoven a dílen povrchových úprav je téměř jejich „noční můrou“ a denním „postrachem“. Následující příspěvek letošního netradičně realizovaného aktivu přednesl Ing. Stryž z ACŠZ. Rozebral změny při revizi normy ČSN EN ISO 14713-2 z oblasti žárového zinkování. Na závěr Ing. Čepelák okomentoval svůj příspěvek, který je otištěn ve sborníku.

Tím byl vyčerpán odborný program 54. Aktivu galvanizérů a závěrečného slova se ujal člen přípravného výboru a člen výkonného výboru ČSPÚ Ing. Valeš. Především poděkoval všem účastníkům aktivu, kterých i druhý den bylo 55, za aktivní a disciplinovanou účast při jednání. Dále poděkoval všem, kteří se na přípravě a realizaci aktivu podíleli a pozval všechny přítomné na 55. Aktiv, který se bude konat opět první pracovní úterý roku 2022 a doufejme, že už v normálních zaběhlých podmínkách hotelu Gustav Mahler v Jihlavě.

Ing. Ladislav Obr, CSc., prezident ČSPÚ

 

47. konference s mezinárodní účastí  PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV
Knaislová Anna

17. 3. 2021 (v novém online formátu) se uskuteční již 47. konference s mezinárodní účastí PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV.

Konference se připravuje opět ve spolupráci s Asociací korozních inženýrů, Českou společností povrchových úprav, Asociací českých a slovenských zinkoven, vědecko-výzkumných ústavů, vysokoškolských pracovišť, státních a veřejnoprávních orgánů, českých i zahraničních firem, mediálních partnerů.

Konference se koná již po několikáté pod záštitou Hospodářské komory ČR.

Konference je určena pro široký okruh posluchačů: majitele lakoven, autolakoven, galvanizoven a zinkoven, smaltoven, konstruktéry, projektanty, technology a mistry povrchových úprav, řídící technicko-hospodářské pracovníky, pracovníky marketingu, odbytu, zásobování, výrobce, distributory a uživatele nátěrových hmot, požární a bezpečnostní techniky, pracovníky kontrolních orgánů (hygienických stanic, inspektorátů životního prostředí nebo bezpečnosti práce), odborných škol a další organizací.
Akce slouží jako školení v oblasti aktuálních právních předpisů týkajících se povrchových úprav a přináší informace o nových technologiích a materiálech.

Více informací na stránkách: http://konferencepppu.cz/

Na programu konference:

aktuální informace o pokroku technologií, zařízení pro povrchové úpravy, v právních předpisech tak, aby se zvýšila kvalita výrobků a zlepšila jejich konkurenceschopnost:

  • aktuální právní předpisy včetně chystaných změn,
  • progresivní technologie a zařízení povrchových i předpovrchových úprav v lakovnách, žárových zinkovnách, při galvanickém pokovování, včetně informací o nátěrových hmotách apod.,
  • problematika provozů povrchových úprav,
  • opatření týkající se ochrany zdraví lidí nebo životního prostředí,
  • nejlepší dostupné techniky (BAT) pro povrchovou úpravu,
  • projektování povrchových úprav

Možnost prezentace pro firmy:

  • krátké vystoupení zástupce firmy v programu on-line konference
  • stránková inzerce

Těšíme se na Vás – za organizátory akce:

Zdeňka Trávníčková + Zdeňka Jelínková

konferencepppu@seznam.cz