Journal KOM

Research Articles

Využití smaltu v chemickém průmyslu
Václav Bouše
1991, 35 (1), 11–13

Citace (ACS): Václav, B. Využití smaltu v chemickém průmyslu. Koroze a ochrana materiálů 1991, 35 (1), 11–13.

Citace (ISO): Václav, B. Využití smaltu v chemickém průmyslu. Koroze a ochrana materiálů 1991, vol. 35, no. 1, p. 11–13.

Povrchová úprava chemických a farmaceutických zařízení vyžaduje povlakové systémy špičkových vlastností. Sklovité smalty jsou optimální alternativou těchto povrchových úprav, protože splňují vysoké požadavky na chemickou odolnost, jsou zdravotně nezávadné, nemění chuťové vlastnosti zpracovávaných a uskladňovaných médií, mají minimální sklon k zachycování a rozmnožování bakterií, zabezpečují vhodné vlastnoti termické a jsou do značné míry antiadhezivní. V příspěvku jsou podrovně diskutovány vlastnosti jednotlivých druhů smaltovaných systémů a požadavky na výrobu zařízení z hlediska povrchové úpravy smaltováním.
Struktura a vlastnosti oceli povrchově legované chromem pomocí laseru
Kocich Jaroslav a spol.
1991, 35 (1), 6–11

Citace (ACS): Kocich, J.; et al. Struktura a vlastnosti oceli povrchově legované chromem pomocí laseru. Koroze a ochrana materiálů 1991, 35 (1), 6–11.

Citace (ISO): Kocich, J.; et al. Struktura a vlastnosti oceli povrchově legované chromem pomocí laseru. Koroze a ochrana materiálů 1991, vol. 35, no. 1, p. 6–11.

Článek se věnuje studiu některých vlastností povrchově legované ocele při relativně nižších hustotách energie použitého laseru, a to v rozmezí 23,5 až 210 MJ m-2.Úměrně těmto hodnotám se zvětšuje hloubka natavení a tepelně ovlivněná zóna, ale i celkový tvar laserové stopy v příčném řezu. Obsah chromu v natavené vrstvě je nepřímo úměrný hustotě energie laseru a ovlivňuje tvorbu strukturních složek ve vrstvě. Nějvětší tvrdost a odolnost proti opotřebení se dosáhla u martenzitické struktury při hustotě energie 70 MJ m-2, při vyšší i nižší hustotě došlo k poklesu tvrdosti. Spojitě laserovaný povlak vykazuje přibližně o 10% menší tvrdost a odolnost proti opotřebení než samostatné laserové stopy. Úměrně obsahu chromu ve vrstvě se snižují kritické pasivační hustoty a hustoty proudu v pasivním stavu, řádový rozdíl se zaznamenal jen při nejnižší husotě energie laserového svazuku.